Hřeben Čertovy hrbatiny, který se táhne se na pomezí středních a jižních Čech od Střezimíře na západ k Vltavě, se u Petrovic snižuje a rozpadá v kopcovitý reliéf. V této oblasti, 5 km západně od Petrovic a 3 km severně od Kovářova, se mezi vrchy Višťák (563 m.n.m.), Hodětín (576 m), Radešínská hora(578 m) a Hrby (623 m), nachází v nadmořské výšce 500-520 metrů, na starobylé cestě spojující Orlík s Vysokým Chlumcem, obec Předbořice.
Jak vzniklo jméno Předbořice? Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Jedna verze říká, že tu kdysi byly hluboké borové lesy, kterým se říkalo"bory". Osada mohla být postavena "před borem", a od toho tedy název Předbořice. Druhá verze říká, že naši ves založil rytíř Předbor z Radejšína, což bude asi pravděpodobnější. K obci patří ještě osada Jalovčí, která je vzdálená 2 km severně. Dnes je zde 8 domů v řadě kolem cesty vedoucí podél obecního lesa zvaného "Obciny".
Dominantou obce je kostel sv. Filipa a Jakuba z poloviny 13.stol. postavený benedik-týnkami ze Svatojiřského kláštera na pražském hradě. Stojí uprostřed obce na žulovém pahorku a je obklopen starobylým hřbitovem. Presbytář kostela je zastropen gotickou křížovou klenbou, nesenou kamennými žebry a gotickým bohatě profilovaným žulovým portálem na jižní straně. Tento kostel patří mezi nejstarší stavby tohoto druhu v okolí a je vzácnou stavbou z období ranné gotiky typu cisterckoburgundského. Pod podlahou lodi jsou dvě hrobky pánů ze Zahrádky, které pochází ze 16. století. Kostelní věž byla postavena v roce 1812 (na krásné zvonové stolici je podpis tesaře "Jakub Chanovský L.P. 1812") a jsou zde zavěšeny dva zvony. Větší zvon se jmenuje sv. Václav, pochází z roku 1515 a váží asi 450 kg. Menší zvon sv. Filip a Jakub pochází z roku 1678 a váží 135 kg.
Jedna z prvních zpráv o Předbořicích pochází podle dostupných pramenů z roku 1219. V té době zde údajně sídlili dva bratři, vladykové Ozel a Jůra, kteří doprovázeli družinu krále Přemysla Otakara l. při jedné jeho cestě do kláštera Milevského. V roce 1305 patřily Předbořice k ženskému klášteru sv. Jiří na Pražském hradě a téhož roku postoupila abatyše Kunhuta z kláštera sv. Jiří, směnou mezi jinými i ves Předbořice jakémusi Koldovi.
Roku 1316 byl jakýsi Matěj z Předbořic svědkem u soudní pře, Domoslavě z Chrastic . Ve 14. stol. jsou doložena jména některých zdejších vladyků, například Přech, Bušek, Vilém a Aleš Bušek. Dále pak: Jíra a Puta r. 1413 a Přibík r. 1429. V roce 1344 se připomíná první farářzdejší obce - jakýsi Jan (Johannes). V letech 1344-1350 náležely Předbořice, jako farní osada, vltavskému děkanátu, který patřil pod Bechyňský arcidiakonát.
Za panování krále Karla IV. jsou zde páni z Janovic a Chlumce, z nichž Předbořice přešly roku 1474 na Ojíře z Očedělic. Roku 1365 uvedl nového faráře Jakuba z Hostic na kovářovskou faru předbořický farář Mikuláš z Miličína. V roce 1391 byl Jan z Předbořic opatem konventu kláštera Milevského a roku 1403 se mluví o jakémsi Přechovi z Předbořic, který byl kanovníkem kláštera Milevského. Z roku 1401 pochází první zmínka o nejstarším předbořickém rodě Hrochů. V drážďanském archivu byl údajně uložen tento zápis: "Já Hroch z Předbořic, Pavlík z Bietova, vystříhám se proti T.M. Markrabí starý Míšeňský, žeť chceme proti tobě skutkem i radou být podle svého pána krále uherského, svými se všemi, kdož bude moci pomoci".
V roce 1420 připadly Předbořice ke hradu Zvíkov a v roce 1474 připadla část obce ke hradu Vysoký Chlumec.Od roku 1504 byly Předbořice v majetku rodu Švamberků a v roce 1534 byly dědičně přiděleny k Orlíku.
Z roku 1584 pochází další dochovaný zápis v gruntovních knihách na Orlíku, ve kterých stojí psáno, že Předbořice měly v té době 12 selských statků. Z téhož roku a ze stejného pramene pochází tento zápis: "Za robotu obec Předbořická dostávala ročně 6 kop grošů českých, 1 věrtel piva a 3 strychy žita."
V roce 1620 prošlo zdejším krajem stavovské vojsko a rozložilo se v Krásné Hoře a okolních vsích. K vojsku zavítal i zimní král Bedřich Falcký. Z Krásné Hory vedl velitel kníže Kristián Anhalt stavovská česká vojska proti císařským. Překročil Vltavu v nedalekých Zlákovicích a ustupoval před císařskými nejprve k Rakovníku a potom až ku Praze, kde došlo k nešťastnébitvě na Bílé Hoře. Po porážce českých stavů na Bílé Hoře přešly Předbořice do majetku rodu Egenbergů. Další záznam pochází z roku 1645, kdy tudy ve dnech 1. a 2.března táhlo od Zahořan směrem k Vysokému Chlumci vojsko švédského generála Torstensona. Za třicetileté války byly Předbořice zle postiženy podobně jako okolní obce. Všechna vojska žádala vysoké výpalné, a například nedaleké Zahořany, v té době malé městečko 3 km západně od Předbořic, byly prý zcela vypáleny a již nikdy nedosáhly bývalé velikosti.
Po třicetileté válce byla v letech 1653-1654 sepsána k daňovým účelům tzv. Berní rula, která ve své části věnované Prácheňskému kraji (1654) uvádí v Předbořicích jména, se kterými jsme se mohli setkat i v novodobé historii obce, např. Hroch, Tatoušek, Škoch, Kvasnička, Dvořák nebo Chloud (dnes Kloud).
Dne 15.října 1744 přešla císařská armáda Karla, vévody Lotrinského, Vltavu pod Orlíkem a utábořila se v Chrástu, Voltýřově a Klučenicích. Odtud se přes Předbořice přesunula k Vysokému Chlumci. Vojska prý způsobila ve vesnicích značné škody. V letech 1771-72 postihla místní kraj rozsáhlá epidemie moru při níž např. v nedalekém Kovářově zahynula více než polovina obyvatelstva. V období napoleonských válek byly Předbořice a okolní obce postiženy verbováním místních mužů k vojsku a rekvírováním povozů a potahů.
Dne 24. března 1848 byla na Orlickém panství vyhlášena konstituce a zrušení roboty. Na památku této slavné události byla vysázena topolová alej kolem silnice vedoucí na Zahořany. V roce 1860 byla v Předbořicích postavena škola, která byla v činnosti až do roku 1975. Po zrušeníškoly zde byla provozována mateřská škola, později textilní dílna a naposledy byla v této budově hospoda U Pavouka.
Na bojiště 1.světové války (1914-1918) bylo z Předbořic odvedeno 102 mužů. Zpátky se nevrátilo 22 mužů, čtyři z nich byli členové hasičského sboru - "Čest jejich památce".
V letech 1848 - 1960 byly Předbořice samostatnou obcí, v letech 1960 - 1985 byly pod obcí Zahořany a od roku 1985 jsou pod obcí Kovářov. V 80. letech minulého století byl v obci postaven vodovod a v 90.letech byla v budově bývalé fary vybudována církevní školka s kapacitou asi pro 15 dětí.
V obci aktivně funguje sbor dobrovolných hasičů, který dosahuje vynikajících úspěchů v oblastních soutěžích, pořádá hasičský ples v Zahořanech i oblíbenou letní country pouť.